Přeskočit na hlavní obsah

Jak se dělá neuroscience na Columbia university a kdy chodí New York spát



Postřehy stipendistky Fulbright-Masarykova programu Petry Winnette

Mozek v New Yorku

Tak se konečně dostávám k malému zpravodajství. Už jsme se zabydleli na Broadwayi a trochu prozkoumali Manhattan. New York je velmi hlučný, plný lidí, ale taky úžasný. Hučí a žije ve dne v noci. Když se kolem druhé ráno, noční pták, podívám z okna, pořád se něco děje.

Columbijská universita je šestou nejlepší universitou na světě. Zabývám se oborem, který je zde skloňován ve všech pádech, i když angličtina pády nemá… Neuroscience! To znamená zejména zkoumání mozku, jeho vývoje a činnosti, která je za vším, co nás dělá lidskými bytostmi: za myšlením, emocemi, pamětí, chováním… Patřím do laboratoře, která se přímo zaměřuje na vývoj mozku u dětí a adolescentů, vlivu adversního dětství na vývoj jednotlivých mozkových struktur a jejich propojení. Jsem u zdroje.

Psychologie je na Columbijské universitě silný obor a neuroscience je tady samostatným oborem a zároveň už také zcela integrální součástí všeho psychologického myšlení. V podstatě všechny laboratoře a oddělení na zdejší obrovské katedře psychologie mají svoji laboratoř vybavenou mj. funkční magnetickou rezonancí... Zobrazování činnosti mozku je nedílnou metodou při experimentech, výzkumech i testování. Tradiční metody se používají, ale už se jim bez pohledu dovnitř, na činnost mozku, dost nevěří.

Studenti jsou zde skvělí, velmi motivovaní, chytří a kultivovaní. Zcela zjevná a všudypřítomná disciplína a zaměření na studium se jeví být samozřejmé. Každá samostatná práce prochází několika koly kolokvií, kde doktorandi presentují experimenty nebo výzkumný záměr a ostatní studenti a učitelé komentují, doporučují změny, ptají se na vše, co bylo presentováno. I když je zde vše na komputerech, učení a práce studentů probíhá za velmi intensivní osobní účasti jejich učitelů.

Mluví spolu, diskutují, řeší problémy. Všechny přednášky jsou na velmi vysoké úrovni.

Ještě jsem objevila další součást Columbijské university, nedávno dostavěnou obrovskou moderní budovu v Harlemu, kde nyní sídlí "Zuckerman Mind Body and Behavior Institute". Spoluzakladatelem a spoluředitelem je nositel Nobelovy ceny za výzkum paměti, autor řady skvělých knih prof. Eric Kandel. Je to velký výzkumný ústav, kde asi 40 špičkových vědců dělá jen primární výzkum mozku. Financováno ze soukromých zdrojů, takže vědci nejsou tak zavalení a řízeni grantovými pravidly a účelovou politikou. Úžasné! Zabývají se mnoha detaily, přednášejí a publikují.

Na Columbijské je takové pravidlo, že všechny katedry, ale psychologie a psychiatrie zvlášť neustále zvou vědecké kapacity z USA a světa, aby tady dělali veřejné přednášky pro učitele, studenty a odbornou veřejnost. Je jich několik za týden. New York hučí a člověk skoro neví, co dříve.
Zatím toho o skutečné fascinující činnosti mozku víme velmi málo, ale je strhující se tím zabývat. Jak napsal Eric Kandel: "Poznání o biologii mysli spojuje přírodní vědy s humanitními a objasňuje význam lidské zkušenosti."

Příště už více o tom…


Populární příspěvky z tohoto blogu

Czech Prom Season: A Story of a Feathered Raffle Win

Authors: Griffin Trau, Katie Winner, Alanna Powers (current Fulbright ETAs) If you’re an American, chances are we all had similar prom experiences in high school. Usually a few weeks before graduation, boys ask girls to the prom. Girls buy a fancy dress, and boys a nice suit with a matching tie. Prom night consists of about an hour of picture taking with your date and friend group, followed by a ride to prom in a nice car or a limo. The dance itself is about three hours long, and the only people in attendance are typically students at the school with a handful of teacher chaperones. After prom ends, around 10 or 11 p.m., all the students leave and go their separate ways for the night, usually to a post-prom hang out. After attending six (and counting!) Czech proms, I can confidently state that Czech proms are nothing like American proms. At all. My school, Střední Škola Informatiky a Služeb, is a technical school with seven different concentrations of study. Of these seven, s

Pranav Kakulamarri: Say Less

Pranav Kakulamarri is an English Teaching Assistant. He currently teaches English at Gymnázium Tišnov. His host town of 10 000 is located 22 kilometers north-east of Brno. In August 2022, Pranav arrived in the Czech Republic with a BS in Neuroscience from the University of Alabama at Birmingham, a life-long passion for chess and a future plan to become a physician after his 10-month adventure in the Czech Republic. With experience as a chess instructor, a reading tutor and a researcher, he had some pedagogy skills, but no prior classroom experience. Today, Pranav is the Tišnov celebrity - he was featured in the town's paper, people greet him in the streets and strangers initiate conversations with him on train or bus, starting with: "I know you, you were in the town's paper." What is Pranav's magic? Natural charisma, positive attitude, disarming smile, and his ability to listen to others. “What is happiness and how does it differ within a culture? Why does one liv

Katherine Pérez Rivera: Beyond science - collaboration, engagement, and identity

Katherine X. Pérez Rivera is an environmental scientist. She came to the Czech Republic in September 2021 to study carbon dynamics in Czech streams impacted by acid rain. Katherine's host institution was the Czech Geological Survey located in Prague, but she spent many days and nights collecting samples and data in the Slavkov Forest, a sparsely inhabited protected landscape area, located in Karlovy Vary Region, famous for its spa towns. During her year-long Fulbright adventure, Katherine had to conduct fieldwork during the winter for the first time in her life. As someone born and raised in Puerto Rico, adjusting to Czech winter temperatures, hiking in a deserted forest covered by snow and wearing snowshoes was a life-changing experience. "Becoming a Fulbrighter permitted me to connect with others beyond my science and field of study. These connections were rooted in the core of our identities, who we are and what matters to us," reflects Katherine when adjusting back to